Proč vinit kapitalismus? Zlobme se na sebe!

čtvrtek 7. červen 2012 10:58

Toshikazu Kawasaki

Obyvatelé České republiky jsou naštvaní. Zlobí se na politiky, zlobí se na stát, zlobí se na systém, jenž (prý) zde od pádu komunistického režimu budujeme – kapitalismus. Zajímavým strukturním momentem naštvanosti je právě skutečnost, že já (občan) se vždy zlobím na toho druhého (politik – stát – kapitalismus). Zvláště kapitalismus se stává předmětem mnoha (více či méně racionálních) kritik, vznikají stále nová levicová hnutí, komunistům rostou preference a levicové strany zřejmě drtivou většinou zvítězí ve volbách. Hněv se soustředí na kapitalismus (ten druhý), naděje se hledá v sociálním státě a socialismu (ten druhý). Ale co my? Žádná sebereflexe.

Definovat kapitalismus není úplně jednoduché, přece jen, nejedná se o snadno postihnutelnou matematickou strukturu, ale o systém regulace sociálně-ekonomických vazeb. V abstraktní – definiční – rovině přesto lze říci, že kapitalismus je systém organizace produkce, založený na instituci soukromého vlastnictví a na svobodném trhu, jehož hybnou silou je snaha o generování zisku. To je obecná definice kapitalismus, která se samozřejmě v různých dobách a na různých místech realizovala a realizuje různě (dnes se např. hovoří o gangsterském kapitalismu v Rusku, welfare kapitalismu severských zemí, laissez-faire kapitalismu Hongkongu či crony kapitalismu v částech Asie a Latinské Ameriky). Mnozí autoři se dokonce neshodují ani na tom, co je nutná a co postačující podmínka existence kapitalistické společnosti: nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman tvrdil, že instituce soukromého vlastnictví činila z fašistické Itálie a Španělska 30. let společnost kapitalistickou, zatímco významný ekonom působící na MIT Lester Thurow napsal, že 8. prosince 1941, v den, kdy USA vstoupily do války, existovaly pouze dva kapitalistické státy: USA a Británie; Británie těžce bojovala o svou existenci. Zbytek představovaly socialistické, fašistické státy a kolonie.

Domnívám se, že výše uvedené tři charakteristiky definují kapitalismus dostatečně dobře; jedná se o abstraktní definici. Ano. To už samo o sobě naznačuje, že způsob realizace kapitalistického systému v dané době a dané společnosti bude (minimálně částečně) záležet na nás samotných.

Lidé jsou naštvaní, jsou frustrovaní, zlobí se. Na kapitalismus. A lék hledají v konceptu sociálního státu, jenž by měl nastolit cestu k lepší, sociálně spravedlivější společnosti. Nikoli v sobě, ale v (někom, něčem) druhém.

Aby bylo jasno, kapitalismus neimplikuje sociální nespravedlnost. Kapitalismus neimplikuje špatné, zkorumpované politiky. Kapitalismus neimplikuje špatně fungující stát, zkorumpovanou policii a právní systém. Kapitalismus může vést k sociálně nespravedlivé společnosti, může generovat špatné, zkorumpované politiky, nefungující státní aparát, zkorumpovanou policii a právní systém. Ale: pouze tehdy, budeme-li se alibisticky držet schématu my-oni a čekat s rukama v klíně, až se (nějak) urodí ctnostní politici, policisté, soudci, až nám někdo (odněkud) přinese sociální spravedlnost, zkrátka až to všechno někdo udělá za nás.

Kritika kapitalismu v ČR je pokrytecká. Zapomíná se při ní na mnohé, protože když můžeme rozhořčeně a halasně kritizovat je, nemusíme pokorně a sebereflexivně kritizovat sebe. Jenže oni a my jedno jsme: jedna společnost, jedna odpovědnost.

V první řadě: politici nejsou v průměru ani horší, ani lepší než my. Vyrůstají a dostávají se k moci ve společnosti, která si etickou reflexi tak nějak sama zcenzurovala halasným nezájmem. Na jedné straně k tomu zřejmě přispělo abstraktní a až zoufale monotónní opakování frází o pravdě a lásce, která zvítězí nad lží a nenávistí, na straně druhé explicitní prosazování teze, že morálka se (nějak) ustaví sama v rámci svobodného trhu. Ani jedno není pravda. Společnost bez veřejné etické diskuze, bez etické reflexe, která musí primárně začít u každého z nás (nikoli u toho druhého) nemůže než pomalu spět do stavu, v němž se dnes nacházíme.

Kromě toho, pro drtivou většinu lidí veřejný, politický život skončí v okamžiku, kdy vhodí volební lístek do urny (pokud vůbec). Chyba! Pokud delegujeme moc a dále se nezajímáme o to, jak je v praxi vykonávána, nemůžeme se divit, že po letech zjistíme, že je jaksi vykonávána jinak, než jak bychom si to představovali.

Součástí naší neochoty hledět v první řadě na sebe samotné je i iluze o sociálním státu, alibisticky zabalená do představy, že sociální nespravedlnost někdo vyřeší za nás. Chyba! Sociální nespravedlnost se nedá řešit shora, ale jedině zdola, od nás samotných, od každého z nás, individuálně či zapojených do charitativních organizací, nadací, pomáhajících spolků. Pokud nemá být sociální spravedlnost nařízena shora, musí se zrodit z niterné potřeby našeho vlastního svědomí a vzejít z naší konkrétní činnosti, z našeho konkrétního a hmatatelného příspěvku společnosti, v níž žijeme a v níž si přejeme, aby se nám všem žilo dobře. Pokud k této změně smýšlení nedojde, budeme se bouřit, budeme se zlobit, budeme demonstrovat, ale v konečném důsledku budeme jen požadovat, aby naši vlastní odpovědnost za nás převzal někdo jiný. A to je rozhodně špatné.

David Černý

J. Fronleichnamvoják se stará voják má13:498.6.2012 13:49:55
marekSpolečnost ale přeci zjevně09:168.6.2012 9:16:03
EVAOprava09:028.6.2012 9:02:05
EVANevím, marku, co08:598.6.2012 8:59:52
marekA co doporučit?08:538.6.2012 8:53:57
marekDoktore, vždyť už08:478.6.2012 8:47:11
marekOdpovědi07:498.6.2012 7:49:38
ZipRe: pekne se rozjela diskuze23:007.6.2012 23:00:14
Mirek M.Jirko B.21:177.6.2012 21:17:50
VáclavAd JL21:137.6.2012 21:13:01
marekDobře, jen klid.21:007.6.2012 21:00:31
Jirka B.Ano, v podstatě souhlas.20:577.6.2012 20:57:23
Mirek M.Já se domnívám,20:277.6.2012 20:27:27

Počet příspěvků: 27, poslední 8.6.2012 13:49:55 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

David Černý

David Černý

Budu psát především o etice a bioetice.

Filozof (dle diplomu). Věnuji se především etice, bioetice, právní filozofii, analytické metafyzice, problému personální identity apod. Mezi mé oblíbence patří Aristoteles, Platon, Tomáš Akvinský a mnozí současní filozofové.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy